Hachi no Yosōi | 1. kapitola

21. května 2014 v 21:57 | Bee |  Hachi no Yosōi
BLEACH | STORY | 1ST CHAPTER | JMÉNO


Studený ranní vzduch tančil kolem okvětních lístků sakur stojících v jednom z mnoha parků zeleného města nesoucího hrdý název Karakura. Bylo to jedno z těch normálních měst, na které omylem narazíte, když jedete do Tokia a při jízdě špatně odbočíte. Nejspíš.
Možná se to všechno změnilo mým příchodem, nebo to už bylo předpovězeno dávno, možná to byla jedna z těch osudových cest, do kterých se připletete, ani nevíte jak. Ale…
Když onen ranní vzduch, o kterém jsem před chvílí hovořila, konečně odešel někam do východních končin a nechal tak okvětním lístkům sakur dočasný odpočinek, nad Karakurou se objevilo světlo, které následoval výbuch ohnivých barev. Lidé to snad považovali za ohňostroj, ale bylo tu pár myslí, které za tím hledali něco docela jiného. Díky bohu, že Karakura je střediskem pochybných existencí.
"Hm? Co je to tentokrát?" zavrčel hluboký mužský hlas před jedním z mnoha obchodů, kterým byste se v tom záhadném městě obloukem vyhnuli. Všichni to máte zakódované v těle, ten zažírající se strach z divného majitele v zeleno-bílém klobouku. Možná proto byl ten obchod při mém příchodu na pokraji krachu.
"Kdo ví?" majitel si naklonil svůj drahocenný klobouk více do obličeje a hluboce si povzdechl nad nečekanými událostmi. "Půjdeme se podívat, Yoruichi-san?"
,,Jak chceš," mávla kočka svým ocáskem a ladně vyskočila muži na rameno. "Ale teď by bylo chybou váhat. V těchto nejistých dobách."
"Hm." Muž téměř neznatelně kývl hlavou, načež se neuvěřitelně rychlým krokem vydal směrem, odkud ještě stále světlo ozařovalo mnoho očí, svědků, které si v tu dobu nemohlo dovolit. "Asi máš pravdu."

A v té době jsem se na scéně objevila já, spolu se světlem, které se pomalu snášelo k zemi, jako světluška umírající v nekonečné tmě nejasného rána. Jak jsem se snášela s ním, nahá, neschopna pohnout jediným svalem, spatřila jsem jeho zelený plášť a uvědomila si, že jsem nejspíš v pěkném průšvihu. V mojí puse byla cítit krev, mé ruce byly poškrábané, jako bych jimi dřela o železo a v mém břichu chyběl dokonce i kus masa. Nebyl to příjemný pocit.
Nicméně, mé smysly byly ve střehu víc, než kdy jindy, ačkoliv jsem si na to "kdy jindy" absolutně nemohla vzpomenout. Vnímala jsem snad všechny ty otravné duše, každá z nich byla prolezlá lží a nejistotou. Jejich prohřešky mi způsobovaly větší bolest, než bodné rány na mém těle.
Když v tom jsem konečně spadla.
Nebyl by to takový šok, kdybych spadla na zem, ne do náruče toho strašidelného majitele, ze kterého vyzařovalo víc tmavé aury, než ze všech těch maličkých duší dohromady. Snad proto jsem pomalu zasténala, když se jeho kůže dotkla té mé.
On si to však vyložil jako bolestný sten.
"Je zraněná," podotkl zbytečně a změřil si mé nahé tělo od hlavy až k patě. Kočka na jeho rameni se začala smát (což mi způsobilo další šok) hrubým smíchem, načež mě probodla pohledem.
"Má hezký prsa," řekla a stulila se mi na břiše. Pak už si pamatuji jen teplo, které tiše prostupovalo do mého těla a nekonečnou tmu, která mě pohlcovala každou vteřinou víc a víc.

Dlouhou dobu jsem se topila v moři spánku a polospánku, střídavě jsem se budila a vzápětí hned usínala, neboť tma je návyková látka - je příjemná, slíbí vám věci, po kterých dlouho toužíte, dá vám energii a příjemný pocit na hrudi, ale za to si vezme čas, spoustu času. Ten černý vesmír se mě nechtěl vzdát snadno. Bojovali jsme spolu dlouhou dobu…
Probudil mě až nekompromisní hlas majitele.
"…-razilo zboží o měsíc později, nemůžeme si dovolit další prošlé výrobky!"
"ŘÍKAL JSEM TI, ŽE TO BYLA TA ZÁSILKA, URURU!"
"Ale Jinto, to jsem já říkala tobě…"
"Mlčte." Zajímavou konverzaci přerušil až hrubý mužský hlas, při jehož poslechu jsem si v tu chvíli vybavila černou kočku, poté majitele a nakonec i můj pád. A taky… Hnědé oči podbarvené krví. "Konečně ses probudila?"
Více než neochotně jsem otevřela oči a přidala tak ke zvuku i zábavný obraz rodinky skládající se ze dvou gayů, dvou dětí a jedné kočky.
Aspoň to byla má první myšlenka při pohledu na pět lidí sedících kolem stolu, kteří až do mého zmrtvýchvstání hlasitě popíjeli čaj a dohadovali se, kdo co způsobil a jaké to má následky.
"Hej," zoufalé mávání černou tlapkou před mým obličejem po pár sekundách přece jen splnilo svůj účel a připoutalo mou pozornost. "Slyšíš mě?"
Po pár vteřinách, které jsem využila k odstranění šoku z toho, že na mě promluvila kočka, jsem kývla hlavou a odvážila se pohnout i ostatními končetinami. Všechny byly zdravé.
"Fajn. Jak se jmenuješ?" ptala se kočka dál. Chtěla jsem promluvit, ale nepříjemná pachuť krve, železa a písku mě nehodlala nechat. Chvíli trvalo, než jsem od sebe odtrhla slepené rty, popadla ztracený dech a vydechla první slovo, které mi přišlo na mysl:
"Yattsu."

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbila se ti kapitola?

Ano! 78.6% (11)
Trochu 7.1% (1)
Ne! 14.3% (2)

Komentáře

1 Reita-chan Reita-chan | Web | 27. května 2014 v 18:35 | Reagovat

moc hezký :D píšeš naozaj dobre teším sa na ďalší diel :D a ak by ti nevadilo tak my prosím daj vedieť na blog kedy bude ďalší diel ok ?

2 ♔Míša *4Bleach ♔ ♔Míša *4Bleach ♔ | Web | 1. června 2014 v 13:21 | Reagovat

ááááááá to je fakt ja som nedala komentár, need next episode !!!!!

3 Ai Eater no Kuroyake Ai Eater no Kuroyake | E-mail | Web | 3. června 2014 v 14:37 | Reagovat

Páni, to je naprosto boží! Těším se na další díly! ^^*

4 Aya Evans Aya Evans | Web | 3. června 2014 v 21:50 | Reagovat

Jestli se mi líbila kapitola? Ano? ANO? KUREVSKY JO! >>>dokonalý čtvrtý komentář, motherfuckeeeeers<<< Ah, bro, tady se projevil ten tvůj level up! Tady jee! Je to boží! Až moc boží! A konečně píšeš dlouhý, přiměřeně na délku dobře čitetalný, kapitoly!! YES! Ah, sereš mě, pořád jsi mi neřekla, o čem to bude, tak dělej, a přidej sem další část!
"...zábavný obraz rodinky skládající se ze dvou gayů, dvou dětí a jedné kočky" → moje oblíbená část. XDDDD Achjo, proč je to tak vtipný?! PROČ? XD Fakt jsem zvědavá, co se z toho vyklube, protože jestli sis všimla, a já vím, že všimla, tak všechny tvoje povídky začínají ztrátou vzpomínek. XDDD TAK DĚLEJ!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama